Na Bílou sobotu 30. března letošního roku zemřela ve věku 96 let malířka Věra Nováková.
Věra Nováková měla pohnutý osud, do nějž se promítla historie 2. poloviny 20. století. V roce 1947 nastoupila na pražskou AVU, ale o dva roky později se dočkala jako „nespolehlivá“ vyhazovu. V té době se seznámila se studentem VŠUP Pavlem Brázdou, který musel studia opustit ze stejného důvodu. Za něj se v roce 1950 provdala. Dlouhou dobu potom žili u Pavlovy babičky Heleny Čapkové Palivcové, sestry bratří Čapků. Počátkem 50. let se jim podařilo dostudovat Vyšší školu uměleckého průmyslu.
V tématech její rané tvorby se začala objevovat biblická problematika a Věra Nováková konvertovala ke křesťanství. Od roku 1958 se mohla začít živit užitou grafickou tvorbou – především ilustracemi, nikoli však vystavovat. Od 60. let se u nich doma scházel filozofický kroužek, do nějž patřili mj. Jan Sokol, Jiří Němec, Věra Jirousová nebo Jan Patočka.
Do roku 1989 nemohla Nováková s Brázdou vystavovat. Jedinou výjimkou byla výstava v Divadle v Nerudovce v roce 1976 a pak neoficiální výstava ve Vinohradské tržnici v roce 1989. První větší výstavu měli manželé až v roce 1991 v pražských Ženských domovech. Revolver Revue k ní vydala katalog, který poprvé seznámil širší veřejnost s jejich tvorbou. Poslední větší výstavu Věře Novákové uspořádal DOX v roce 2022.
Dílo Věry Novákové je různorodé. Objevuje se v něm křesťanská a obecně lidská symbolika i různé experimenty. Ve středu jejího zájmu stojí vždy člověk – se svou radostí, utrpením, zrozením i smrtí. Tuto myšlenku formuloval ve 40. letech její muž Pavel Brázda a nazval ji hominismem. Brázda rovněž vycházel z hominismu, ale jeho tvůrčí postupy byly odlišné. Vedle toho Nováková namalovala řadu realistických portrétů. Nejznámější je asi její autoportrét z roku 1950.
Po většinu života stála Věra Nováková ve stínu svého muže Pavla Brázdy (2026-2017). Někteří kunsthistorici a kritici poukazují na to, že neoprávněně a označují ji za jednu z největších českých malířek 2. poloviny 20. století. V roce 2023 byla Eva Nováková přijata do Síně slávy České akademie vizuálního umění.